Konec rozhlasovému poplatku?

Co je rozhlasový poplatek?

Rozhlasový poplatek, někdy označovaný také jako poplatek za rozhlasové vysílání, je v České republice povinnou platbou pro všechny, kdo vlastní rádiový přijímač. Tento poplatek slouží k financování veřejnoprávního rozhlasového vysílání, konkrétně Českého rozhlasu. Jeho výše je stanovena zákonem a v současnosti činí 45 Kč měsíčně. Poplatek se hradí vždy za kalendářní měsíc, ve kterém došlo k držení rozhlasového přijímače. Povinnost platit poplatek se nevztahuje pouze na fyzické osoby, ale i na firmy a organizace, které vlastní nebo užívají rozhlasový přijímač. Výjimku z placení poplatku mají například osoby pobírající starobní důchod, osoby s těžkým zdravotním postižením nebo osoby žijící v domácnosti s držitelem průkazu ZTP/P. Český rozhlas je jako veřejnoprávní médium nezávislý na komerčních subjektech a jeho cílem je poskytovat objektivní a nestranné informace, kulturu a vzdělávání.

Proč platíme rozhlasový poplatek?

V České republice máme povinný koncesionářský poplatek za rozhlasové a televizní vysílání. Poplatek za rozhlasové vysílání, který je součástí tohoto koncesionářského poplatku, slouží k financování veřejnoprávního rozhlasu, tedy Českého rozhlasu. Český rozhlas je ze zákona povinen poskytovat objektivní a nezávislé zpravodajství, kulturní a vzdělávací programy a rozvíjet českou kulturu a jazyk. Na rozdíl od komerčních rádií, které jsou financovány z reklamy, není Český rozhlas závislý na příjmech od inzerentů a může se tak soustředit na poskytování kvalitního a nezávislého obsahu pro všechny občany bez ohledu na jejich preference a zájmy. Placení rozhlasového poplatku tak přispívá k zachování plurality médií a k dostupnosti objektivních informací, což je v demokratické společnosti klíčové.

Vlastnost	Rozhlasový poplatek	Televizní poplatek
Výše poplatku (měsíčně)	45 Kč	135 Kč
Platí se za	Vlastnictví rádia	Vlastnictví televizoru

Kolik stojí rozhlasový poplatek?

V České republice je každý, kdo vlastní rádiový přijímač nebo televizor, povinen platit rozhlasový poplatek. Ten je určen na financování veřejnoprávního média, tedy Českého rozhlasu. Výše poplatku se odvíjí od toho, zda se jedná o domácnost nebo firmu. Domácnosti platí měsíčně 45 Kč, firmy pak částku od 45 Kč do 4 500 Kč v závislosti na počtu zaměstnanců. Poplatek se hradí vždy za kalendářní měsíc, ve kterém došlo k držení přijímače. Platba poplatku je ze zákona povinná a nevztahuje se na ni žádná výjimka z důvodu nízkého příjmu. Kontrolu odvádění poplatků provádí Český telekomunikační úřad, který může v případě neplacení uložit pokutu.

Rozhlasový poplatek je vlastně taková ekologická daň na uši - platíme za čistý éter bez otravných reklam. Je to podobný princip jako ekologická daň za čistší vzduch, akorát tady jde o kvalitní vysílání. No a když už mluvíme o ekologické dani, tak tohle je vlastně investice do našeho mediálního prostředí - dostáváme za to nezávislé zprávy a fajnovou muziku bez komerčního balastu.

Zdeněk Dvořák

Kdo musí platit rozhlasový poplatek?

Poplatek za rozhlasové vysílání, zkráceně rozhlasový poplatek, je v České republice povinnou platbou pro ty, kdo vlastní rozhlasový přijímač. Jeho výše je stanovena zákonem a v současnosti činí 45 Kč měsíčně. Jeho prostřednictvím je financováno vysílání Českého rozhlasu, který plní roli veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Povinnost platit rozhlasový poplatek se vztahuje na fyzické osoby i právnické osoby, které vlastní rozhlasový přijímač. Za rozhlasový přijímač se přitom považuje jakékoli zařízení technicky způsobilé k příjmu rozhlasového vysílání, a to bez ohledu na to, zda je přijímač skutečně používán k poslechu rozhlasu. To znamená, že poplatek musí platit i ti, kdo vlastní například autorádio, mobilní telefon s FM rádiem, nebo počítač s možností příjmu internetového rádia.

Musím platit, když neposlouchám rádio?

Otázka, zda platit rozhlasový poplatek, i když rádio neposloucháte, je častým tématem diskuzí. Odpověď je ale jednoznačná: Ano, povinnost platit rozhlasový poplatek se vztahuje na každého, kdo vlastní rádiový přijímač. Zákon nerozlišuje, zda rádio aktivně posloucháte, nebo ne. Poplatek za rozhlasové vysílání je ze zákona považován za koncesionářský poplatek, nikoliv za poplatek za službu. To znamená, že slouží k financování veřejné služby, kterou Český rozhlas poskytuje, a to bez ohledu na to, zda ji konkrétní osoba využívá. Tato povinnost se vztahuje na všechny domácnosti i firmy, které vlastní rádiový přijímač, a to bez ohledu na způsob příjmu signálu (FM, DAB+, internet).

Jak a kde se platí rozhlasový poplatek?

V České republice je povinností platit rozhlasový poplatek, a to ze zákona. Tento poplatek, oficiálně nazývaný poplatek za rozhlasové vysílání, slouží k financování veřejnoprávního média, Českého rozhlasu. Jeho výše je stanovena zákonem a v současnosti činí 45 Kč měsíčně pro domácnosti a 70 Kč pro firmy a podnikatele. Platba poplatku se provádí zpravidla jednou ročně, a to buď převodem na účet Českého rozhlasu, složenkou na poště nebo prostřednictvím SIPO.

Co se stane, když nebudu platit?

Neplacení rozhlasového poplatku, oficiálně nazývaného poplatek za rozhlasové vysílání, může mít nepříjemné následky. Pokud poplatek neuhradíte včas, Český rozhlas vám nejprve zašle upomínku. V případě, že ani poté dlužnou částku nezaplatíte, může věc předat k vymáhání. Vymáhání dlužného poplatku pak může probíhat exekučně, což s sebou přináší další náklady. Kromě dlužné částky poplatku tak budete muset uhradit i náklady spojené s upomínkou a exekucí. Celková suma k zaplacení se tak může vyšplhat až na několikanásobek původního poplatku. Je proto vždy výhodnější platit poplatek včas a vyhnout se tak zbytečným komplikacím.

Budoucnost rozhlasového poplatku v Česku.

Budoucnost rozhlasového poplatku, oficiálně nazývaného poplatek za rozhlasové vysílání, je v České republice nejistá a je předmětem častých diskusí. Současný systém, kdy poplatek ve výši 45 Kč měsíčně platí každý, kdo vlastní rádiový přijímač, je kritizován pro svou zastaralost a nespravedlnost. Mnozí argumentují, že v době internetu a digitálního vysílání je vlastnictví rádia irelevantní a poplatek by se měl odvíjet od skutečné konzumace obsahu. Zastánci zachování poplatku naopak zdůrazňují jeho důležitost pro financování veřejnoprávního média, které by se bez něj muselo spoléhat na státní dotace nebo reklamu, což by mohlo ohrozit jeho nezávislost a objektivitu.

Vláda v současnosti zvažuje několik možností reformy, včetně zavedení univerzálního poplatku hrazeného z daní, rozšíření poplatkové povinnosti na další zařízení s přístupem k internetu nebo zachování stávajícího systému s určitými úpravami. Každá z těchto variant má své klady a zápory a finální rozhodnutí bude mít zásadní dopad na financování veřejnoprávního média a jeho budoucnost.